Moaré a nastavení úhlů separací - Pokročilejší témata - Printing.cz - Tisk, pre-press a knihařské zpracování

Odběr fotomagazínu

Fotografický magazín "iZIN IDIF" každý týden ve Vašem e-mailu.
Co nového ve světě fotografie!

 

Zadejte Vaši e-mailovou adresu:

Kamarád fotí rád?

Přihlas ho k odběru fotomagazínu!

 

Zadejte e-mailovou adresu kamaráda:

Soutěž

Sponzorem soutěže je:

IDIF

 

Odkud pochází fotografka Anne Erhard?

V dnešní soutěži hrajeme o:



Pokročilejší témata

Moaré a nastavení úhlů separací

18. února 2001, 22.21 | Připomínáme, že autotypické rastrování je založeno na stejných vzdálenostech mezi jednotlivými body, a proto pokud bychom vyrobili všechny separace se stejným úhlem natočení, vzniklé nepřesnosti mezi jednotlivými body by se cyklicky pravidelně opakovaly a vzniklo by silně rušící moaré.

Proto se jednotlivé separace natáčejí a již za nás někdo spočítal, že interference mezi dvěma separacemi klesá, když úhel mezi nimi roste, a to až do 30°, kdy je nejmenší (pozor, nikoliv nulová). Kromě toho existuje ještě moaré proti struktuře na obrázku, tam se může stát, že pomůže jenom stochastický rastr.

Mimochodem existuje jedna forma moaré, oku snesitelná a relativně příjemná, kterou všeobecně akceptujeme. Je to tzv. rozeta, tedy útvar, který pozorujeme jako opakující se vzorek na tiskovině (buď prostým okem nebo při malém zvětšení). Rozeta může být buď s prázdným ("bílým") středem nebo naopak se středem vyplněným; to je vhodné zejména u tisků, kde převažují tmavší plochy a bílé tečky uprostřed rozety mohou přece jen rušit. Absolutní velikost rozety klesá se zvyšováním tiskového rozlišení (rozeta se stává méně viditelnou).

Víme již, že teoreticky interferenci zcela odstranit nelze, lze ji jen minimalizovat a "umravnit". Úhly natočení "rastru" je tedy při ripování nutné pro jednotlivé barvy měnit. Což se snadno řekne, ale přece jen se nám staví do cesty nějaká úskalí.

Tvary tiskových bodů jsou symetrické. Co se děje, pokud s tiskovým bodem otáčíme? Některé se dostanou do "výchozí" polohy maximálně po otočení o 90° (čtverec, negativní kruh a kruh - na tom otočení nepoznáme vůbec). U ostatních potřebujeme k témuž výsledku otočení o 180° (elipsa, kosodélník). Je jasné, že u první skupiny tiskových bodů máme pro natáčení úhlů separací k dispozici prostor pouze pro tři separace (natočení o 90° se neliší od nulového natočení), a musíme proto improvizovat. Nejčastěji doporučovaným nastavením je C=15°, M=75°, Y=90° a K=45°. To však nemusí být vždy optimální, a tak se podíváme, jak je s tím možné experimentovat, když chceme dosáhnout co nejlepších výsledků.

Výše doporučené nastavení vychází z následující úvahy. Dominantní barvu obrazu, v tomto případě obecně černou, otočíme o 45° (v této poloze je její "rastr" nejlépe vnímán okem), dvě ze zbývajících separací (kromě žluté) mohou bez problému obsadit úhly 15° a 75°. A protože žlutá barva bývá považována za nejméně výraznou, smíříme se s tím, že bude od jedné ze separací otočena jen o 15° a otočíme ji o 90° (což je stejné, jako kdyby zůstala bez otočení v poloze 0°). Ale černá barva není vždy tou dominantní a žlutá není vždy ta nejméně důležitá; v takovém případě si dáváme pozor na umístění zbylých barev, i když úhly můžeme ponechat. Pokud v předloze převládají živé tóny (oranžová, červená), je potřeba zabránit interferenci purpurové a žluté (neboť R=M+Y), a proto použijeme nastavení C=15°, M=45°, Y=90° a K=75°, abychom jmenované barvy od sebe vzdálili. Stejně tak pokud máme problémy s reprodukcí zelené barvy (G=C+Y), vyplatí se zkusit nastavení C=45°, M=15°, Y=90° a K=75° (105°). Pokud se vrátíme k druhé skupině tiskových bodů, tam je situace jednodušší. Vzhledem k tomu, že u eliptického a kosodélníkového tiskového bodu máme k dispozici rozsah 180°, můžeme bez problémů nastavit pro každou separaci odstup potřebných 30° a ovšem můžeme bez problémů použít i vícebarevný (třeba šestibarevný) tisk.

Málo platné, i tohle všechno je dnes málo. Autoři moderních RIPů toho udělali naštěstí dost za nás. V boji s interferencemi použili i následující myšlenku: když už se nemůžeme periodicky se opakující struktury zbavit, co takhle zkusit razantní zvýšení délkové vzdálenosti, po které se vzor opakuje, a vlastně tak interferující vzor "vyhnat" mimo obrázek. To je myšlenka, na které byla založena metoda racionálního rastrování. Při natočení separací na 0°, 45°, 18,3° a -18,3° se pro každou separaci počítala nepatrně jiná frekvence (tiskový rastr), a právě to narušovalo geometrické interference.

Dnes se tento postup používá méně a na jeho místo nastupuje Accurate screening. Myšlenka je podobná, ale používají se známé úhly separací 0°, 45°, 15° a -15°; pro potlačení interferencí se opět modifikují tiskové rastry pro každou ze separací. RIP má modifikační koeficienty uloženy ve filtrech pro všechny běžné lineatury tiskových rastrů - a to koeficienty ne jen tak ledajaké, ale spočítané na 6 - 8 desetinných míst. A tak klient osvitového studia ani nemá tušení, že jeho nastavených 150 lpi je pro každou ze čtyř separací drobně změněno. Bezesporu by to ale poznal v okamžiku, kdy by obsluha v jeho oblíbeném studiu filtry vypnula.

 

Odborný garant článku:

Článek byl převzat z čísla 4/1999 odborného polygrafického měsíčníku Svět tisku. Časopis si můžete předplatit na www.svettisku.cz

Tématické zařazení:

 » Články  » Pokročilejší témata  

Diskuse k článku

 

Vložit nový příspěvek   Sbalit příspěvky

 

Zatím nebyl uložen žádný příspěvek, buďte první.

 

 

Vložit nový příspěvek

Jméno:

Pohlaví:

,

E-mail:

Předmět:

Příspěvek:

 

Kontrola:

Do spodního pole opište z obrázku 5 znaků:

Kód pro ověření

 

 

 

 

 

Přihlášení k mému účtu

Uživatelské jméno:

Heslo: