Co je třeba vědět před tiskem barevné tiskoviny? - Tipy a triky - Printing.cz - Tisk, pre-press a knihařské zpracování

Odběr fotomagazínu

Fotografický magazín "iZIN IDIF" každý týden ve Vašem e-mailu.
Co nového ve světě fotografie!

 

Zadejte Vaši e-mailovou adresu:

Kamarád fotí rád?

Přihlas ho k odběru fotomagazínu!

 

Zadejte e-mailovou adresu kamaráda:

Soutěž

Sponzorem soutěže je:

IDIF

 

Odkud pochází fotografka Anne Erhard?

V dnešní soutěži hrajeme o:



Tipy a triky

Co je třeba vědět před tiskem barevné tiskoviny?

18. února 2001, 17.14 | Barvy dnes představují nepostradatelný prvek většiny tištěných materiálů. V řadě případů jsou nositeli základních informací, které se mají čtenářům sdělit. Jejich správná reprodukce je proto velmi důležitá.

V celém procesu předtiskové přípravy a tisku je právě proto oblast správné reprodukce barev nejobtížnější a nejnáročnější na kvalitní technické vybavení a praktické zkušenosti. Základem všech možných komplikací je již fakt, že jednotlivá zařízení používaná k předtiskové přípravě a tisku materiálů (fotoaparát, skener, monitor, náhledová barevná tiskárna a tiskařský stroj) jsou schopna zobrazit nebo zachytit různé barevné rozsahy, tzv. gamut barev. Laika pak může nemile překvapit, že některé barvy zobrazených na monitoru nelze při běžném tisku (např. na ofsetové tiskárně) vytisknout.

Kromě různých barevných rozsahů pracují navíc jednotlivá zařízení se zcela odlišnými barevnými modely, při jejichž konverzi může docházet k barevným posunům.

Pro popis barev se běžně používají dva základní modely, které vycházejí z různého principu zpracování světla. Vytištěné barvy světlo odrážejí, barvy zobrazené na monitoru počítače barvy vyzařují.

Obrazovka monitoru barvu vyzařuje - tento barevný model je nazýván RGB, podle tří barev: červená (Red), zelená (Green), modrá (Blue). Jsou to základní barvy, ze kterých se vytvářejí všechny ostatní barevné kombinace. V praxi to znamená, že celá obrazovka je složena z velkého počtu tzv. luminoforů, které mohou svítit buď červeně, zeleně nebo modře. Různými poměry vyzařování uvedených barev pak vznikají ostatní barvy. Jsou-li zobrazeny všechny tři barvy s maximální intenzitou, vnímá lidské oko barvu bílou. Není-li vyzařována žádná barva, vnímáme černou. Model RGB proto představuje model aditivní, neboť všechny barevné odstíny vznikají přičítáním vlnových délek jednotlivých barev.

Při komerčním tisku výsledný vytištěný barevný obraz barvu odráží - tento model je nazýván CMYK, podle čtyř použitých barev, kterými se tvoří všechny ostatní barevné kombinace. Jedná se o barvu azurovou (Cyan), purpurovou (Magenta), žlutou (Yellow) a černou (blacK). Barvy jsou v modelu CMYK vytvářeny substraktivně, tj. odečítáním od bílé - není-li použita žádná barva, je místo "bílé", resp. má barvu podkladu. Použijí-li se všechny základní barvy, které představuje azurová, purpurová a žlutá (tedy pouze CMY), měla by se vytvořit černá. Avšak vzhledem k tomu, že tiskový proces není dokonalý (např. s ohledem na použitou tiskovou barvu a řadu dalších faktorů), nepředstavuje kombinace tří základních barev CMY černou, ale "špinavě hnědou". Proto se při tisku používá černá barva přímo a černé plochy jsou pak opravdu černé a stíny jsou správně vykreslené.

Jelikož nelze některé barvy prostým smícháním barev modelu CMYK vytisknout, používají se tzn. přímé barvy, které jsou tištěny přímo barvami dodávanými jejich výrobci (dají se také podle originálních receptur namíchat přímo v tiskárně). Tímto způsobem se pak tisknou především zářivé barvy, stříbrná, zlatá aj.

Jak bylo uvedeno, používá se při běžném tisku plnobarevných materiálů čtyř základních barev - azurové, purpurové, žluté a černé, které vycházejí z barevného modelu CMYK. Správnou kombinací základních barev pak vznikají všechny ostatní odstíny.

Před závěrečným tiskem materiálů je tedy třeba obraz fyzicky rozložit do čtyř samostatných předloh, které budou tištěny jednou z výše uvedených základních barev. Tento proces se nazývá barevná separace a dnes ji v plné míře zajišťují programy používané pro předtiskovou přípravu.

Jako podklad pro tisk slouží tiskárně film, který lze pro představu přirovnat k negativu černobílé fotografie. Film produkuje v předtiskovém studiu osvitová jednotka a proces výstupu dat na film se nazývá osvit. Ve své podstatě je osvit přirovnatelný k běžnému tisku na stolní tiskárně, s tím rozdílem, že místo papíru představuje tiskové médium film. Z uvedeného popisu vyplývá, že takto vytvořené filmy jsou vždy černobílé, bez ohledu na to, pro jakou barvu jsou připraveny. Vzhledem k tomu, že běžné materiály se tisknou čtyřmi barvami, tvoří podklady pro tento tisk čtyři černobílé filmy. Každý je posléze použit v tiskovém stroji pro tisk jinou barvou a výsledný soutisk všech čtyř barev vytvoří plnobarevné materiály. Při osvitu navíc dochází k rozložení obrazu na řadu malých bodů, které se nazývají tiskový rastr a umožňují reprodukci barevných odstínů. Blíže o tiskovém rastru naleznete ZDE.

Zatímco při některých reprodukcích se nepoužijí všechny čtyři barvy, jindy je naopak nezbytné použít barev více. Počet použitých barev ovlivňuje samozřejmě nejen vzhled materiálů, ale podstatně i cenu tisku.

Obsahuje-li dokument jakoukoliv běžnou plnobarevnou fotografii, musí být pro tisk použit nejméně čtyřbarvotisk - tedy reprodukce všemi čtyřmi barvami CMYK. Často je však dostačující kombinace například dvou barev - nejčastěji černé a další doplňkové. Případně i fotografie se dají reprodukovat jen s určitým nádechem za použití dvou barev - více viz článek pojednávající o duplexu.

Je pochopitelné, že při tisku dvou barev se nebude dosahovat barevnosti soutiskem barev CMYK, neboť by to bylo zcela zbytečné, ale příslušná barva se připraví mimo tiskový stroj a poté se použije pro tisk přímo. Takové barvy se nazývají přímé a vybírají se z barevných vzorníků jednotlivých výrobců. Zvolenou přímou barvu je možné objednat od výrobce, častěji je však připravována podle originálních receptur v tiskárně.

Pro tisk přímou barvou se také připraví samostatný černobílý film, znamená to tedy, že konečná barva zobrazená na dokumentu je zcela závislá na barvě použité v tiskárně. Z toho vyplývá, že jednoznačné zadání žádané barvy je velmi důležité. Je-li navíc příslušný odstín přímé barvy součástí image firmy (např. v logu), není možné, aby byla barva pokaždé tištěna s určitou barevnou tolerancí podle toho, jak barvu tiskař odhadl. Naštěstí je přesné určení přímé barvy poměrně jednoduché a každý zadavatel tisku by měl proto znát přesné typové označení barvy, kterou požaduje. Blíže viz Výběr barvy.

Některé materiály jsou tištěny více než čtyřmi základními barvami CMYK. V praxi to znamená, že navíc k základním CMYK barvám jsou použity nejčastěji jedna nebo dvě přímébarvy. Specifickým případem tisku více než čtyřmi barvami může být tisk dokumentů v několika jazykových mutacích, kdy je vhodné oddělit text do samostatného výtažku (např. jak pátá barva). Většinou se však přímá barva používá jednoduše proto, že zvolenou barvu nelze běžným soutiskem vytisknout. Jedná se zejména o různé zářivé nebo metalické barvy.

Počet barev v připravovaných materiálech je třeba důkladně zvážit, neboť může výrazně ovlivnit konečný finanční rozpočet zakázky. Na každou barvu je třeba vytvořit zvláštní plát (list, stránku) filmu, z každého filmu se v tiskárně vyrábí tisková deska. Při vyšších počtech výtisků však mohou být tyto fixní náklady zanedbatelné (cena osvitu jednoho plátu filmu se pohybuje okolo 120 Kč, výroba jedné tiskové desky se také pohybuje v řádu stokorun). Nejvíce je však cena závislá na počtu průchodů tiskovým strojem, které se vyrábějí s různým počtem barevných stolic. Má-li tiskárna například k dispozici čtyřbarvový stroj, tedy se čtyřmi stolicemi - každá pro jednu barvu, potřebuje na tisk jedné strany plnobarevného materiálu jeden průchod strojem. Běžně se však mohou tisknout plnobarevné materiály i na dvoubarvovém stroji, kde se nejprve vytisknout první dvě barvy materiálů, stroj se pak musí umít a připravit, a teprve potom se mohou tisknout zbývající dvě barvy.

Tiskne-li se pak plnobarevný materiál s jednou přímou barvou (tj. pětibarevný tisk) na čtyřbarvovém stroji, je třeba dvou průchodů strojem - při druhém průchodu stroje jsou pak zbylé tři barevné stolice nevyužity. V takovém případě je pak často shodná cena s tiskem plnobarevného letáku s dvěma přímými barvami (tj. šestibarevný tisk), neboť se již nejedná o další průchod strojem, ale obě přímé barvy se tisknou současně.

Uvedený popis je třeba považovat za čistě orientační, neboť existuje velké množství kombinací barevností a použité technologie tisku. Je však jednoznačné, že barevnost materiálů by se měla plánovat společně s výběrem tiskárny, která sdělí přesné finanční podmínky pro danou zakázku.

U větších tiskáren je možné, že tisk oboustranně plnobarevných materiálů stojí stejně, jako tisk materiálů, které jsou z jedné strany plnobarevné a z druhé strany černobílé. Je to proto, že tisk druhé, černobílé strany, vyžaduje stejný průchod tiskařským strojem, jako materiál plnobarevný. Při volbě jiného tiskařského stroje může být však cenový rozdíl u uvedených materiálů velmi významný. Ještě jednou proto doporučujeme zjistit si u vybrané tiskárny cenové rozdíly případných barevných modifikací materiálů.

Důležité je zde také zmínit značení barevností materiálů. Na většině kalkulacích, které obdržíte od tiskárny je počet barev vyjádřen číslem. Například leták s barevností 4/2 znamená, že je z jedné strany plnobarevný, tj. tištěn všemi čtyřmi barvami CMYK a z druhé strany dvoubarevný. Jednostraně plnobarevný leták je tedy značen jako 4/0, neboť druhá strana není potiskována žádnou barvou.

Tématické zařazení:

 » Články  » Tipy a triky  

 » Články  » Tiskové technologie  

Diskuse k článku

 

Vložit nový příspěvek   Sbalit příspěvky

 

Zatím nebyl uložen žádný příspěvek, buďte první.

 

 

Vložit nový příspěvek

Jméno:

Pohlaví:

,

E-mail:

Předmět:

Příspěvek:

 

Kontrola:

Do spodního pole opište z obrázku 5 znaků:

Kód pro ověření

 

 

 

 

 

Přihlášení k mému účtu

Uživatelské jméno:

Heslo: