 menu:
tipy:
|  |
| |
Jaké je optimální rozlišení?
| Od: Ginger |
| Datum: 22. 02. 2007 21:35 |
| Titulek: Jak vybrat gramáž papíru? |
Skvělé tipy! Děkuji. Jen by mě ještě zajímaly tipy jak si správně vybrat gramáž papíru např. na leták či plakát, jaké jsou standardní doporučované váhy papíru některých tiskovin.
:) |
Odpovědět
| Od: Karel |
| Datum: 30. 11. 2006 7:56 |
| Titulek: tabulka |
Jestli dobře chápu tu tabulku, tak čím menší rozlišení, tím větší obrázek můžeme udělat? Není realita přesně naopak? :o) |
Odpovědět
| Od: Jozef |
| Datum: 02. 02. 2004 2:02 |
| WWW:http://kofex.sk |
| Titulek: DPI ako funkcia vzdialenosti |
Možno mi niečo veľmi uniká, ale podľa mňa a aj podľa nakreslenej schémy je
závislosť veľkosti obrazového bodu od pozorovacej vzdialenosti LINEÁRNA !!!
Tvrdenie, že 150lpi resp. 300dpi pri 0,5m je ekvivalentom 75lpi resp. 150dpi pri 2m stavia na hlavu celú planimetriu.
Odznela tu pripomienka, že na 10m bod asi nebude "tenisák", ale iba nejakých 3mm.
S tým súhlasím (presne 2,91mm) čo je 2,54/0,291=8,7dpi !!!
Či už počítané cez tg pravouhlého trojuholníka elebo sínusovou vetou všeobecného trojuholníka vychádzajú napríklad nasledovné hodnoty:
vzdialenosť / priemer bodu / dpi
0,2m / 0,06mm / 437dpi
0,5m / 0,15mm / 175dpi
2m / 0,58mm / 44dpi
10m / 2,91mm / 8,7dpi
20m / 5,82mm / 4,4dpi
Samozrejme toto platí pre uvádzaný uhol, t.j. 1uhl.min. čo sa zdá byť OK, lebo pomocou neho vypočítané dpi pre pozorovaciu vzdialenosť 20 resp. 50cm sú veľmi reálne.
V praxi sa však dpi vychádzajúce pre vzdialenosti nad 1-2m možno dáva aj dvojnásobné preto, lebo je snaha aby výstupy boli "pozerateľné" aj z menšej než "štandardnej" vzdialenosti. |
Odpovědět
| Od: Vláďa |
| Datum: 05. 07. 2003 4:54 |
| WWW:http://www.mirnet.cz/vaelektronik |
| Titulek: Jak fotografovat |
Když budu fotografovat digitálně (zatím jsem tuto techniku odmítal) dostanu obrázek např. 3 megapixely, ale až zde jsem se dozvěděl, že je to /3, tedy ve skutečnosti 1 milion obrazových bodů, kde jako 1 bod chápu trojici bodů R+G+B. To není mnoho. Pokud použiju film s rozlišením cca 50 čar/mm a s rozměry 24x36 mm, mám 2,16 milionu bodů, tedy x3 cca 6,5 megapixelu. Jak se ty čáry počítají? 50 čar znamená 50 černých na bílém podkladu, nebo dohromady 25 černých+25 bílých? Pokud bych film naskenoval s rozlišením 2400 DPI, dostanu se na velikost bodu 0,0106 mm a na 8,1 megapixelu a vlastně ten film ani víc neumí. Proč potom filmové skenery mají až 10000 dpi? Nebo to počítám špatně? A s kolika bity na pixel pracují digitální foťáky? Skenery umí 48, to je 16 na každou základní barvu. Potom si mohu dovolit úpravu jasu, kontrastu a gama korekci bez ztráty kvality a potom to teprv omezit na 24 bitů. Dá se stejně postupovat i u digitálního foťáku? |
Odpovědět
| Od: Martin Rybák |
| Datum: 07. 07. 2003 10:07 |
| WWW:http://mrybak.web4u.cz |
| Titulek: RE: Jak fotografovat |
Jen stručně k vysokému rozlišení kinofilmových skenerů. Těch důvodů je více, mě napadají tři hlavní.
Především film má vyšší rozlišení než 50 č/mm. Při menších detailech sice klesá přenos kontrastu, ale detaily tam jsou a při menších rozlišeních by se ztratily.
Za druhé, pro filmový záznam je důležité zaznamenat i charakter zrna, které je důležitým výrazovým prostředkem, vytvářejícím atmosféru snímku, zejména u čb. Jinak dostanete sterilní fotky, které vidíme na obálkách módních časopisů.
Třetí důvod souvisí rovněž se zrnem a je nejvýznamnější. Při vzorkování (což ve skutečnosti skenování je) dochází k tzv. aliasingu, který je možno překonat buď anitaliasing filtrem (používá se v profi digitálech), nebo vysokou hustotou pixelů, která musí být minimálně dvakrát vyšší než hustota bodů na předloze (což je v tomto případě zrno, odborně se zavádí termín Nyquistova frekvence). Teprve po takovém navzorkování je možno velikost obrazu digitálně zmenšit, tj. digitálně filtrovat. Např. na mém skeneru při skenování s rozlišením např. 710 dpi dostanu výrazné zrno z negativu třeba 100 ASA. Pokud tentýž negativ naskenuji 2840 dpi a zmenším 16x na stejnou velikost, obrázek je témeř bez zrna. Rozlišení výsledku je stejné, ale neuplatnil se (alespoň ne v té míře) aliasing. |
Odpovědět
| Od: Jiří Stupka |
| Datum: 21. 08. 2001 12:05 |
| WWW:http://www.profifoto.cz |
| Titulek: Rozlišení a digitální fotoaparát |
Snad jen pro jemné upřesnění uvádím, že není tak jednoduché porovnávat tiskový rastr s rozlišovací schopností digitálního fotoaparátu. Zpravidla totiž platí, že uvádí-li výrobce digitálního fotoaparátu rozlišení např. v textu použitých 2048 x 1536 pixel, pak toto uvedené fyzické rozlišení v sobě zahrnuje jednotlivé barevné složky, tj. modrou, zelenou a červenou, vše sečteno dohromady. Tedy - jinými slovy - uváděná rozlišení platí z hlediska fyzických pixel pouze jako jeho pouhá 1/3 - 1/4 (dle uspořádání barevných komponent na CCD). Tenhle výpočet obecně platí pro systém snímání 1-shot. Obrázek bývá po vyfotografování interpolován. Jinou záležitostí je jiný systém snímání v postupné separaci barev (tzv. multi-shot), kde jde o plné fyzické rozlišení, a tedy se širšími možnostmi po stránce velikosti výsledného obrazu. |
Odpovědět
| Od: Martin Rybak |
| Datum: 21. 08. 2001 15:10 |
| Titulek: RE: Rozlišení a digitální fotoaparát |
Jen dotaz, abych tomu opravdu rozuměl: 1 pixel = 1 obrazový bod odpovídá 24 bitům (např.). Mám-li filmový scaner 2400 dpi, dostanu vysledný obrázek z kinofilmu cca 8 mil. pixelů. Kdyz budu mít 6 megapixelový digitál, budu mít výsledný obraz bez interpolací 2 megapixely nebo 6 megapixelů? Navíc by v takovém případě byl dost rozdíl v rozlišení v různch směrech? Nebo to mám popletené? |
Odpovědět
| Od: Jiří Stupka |
| Datum: 21. 08. 2001 16:46 |
| WWW:http://www.profifoto.cz |
| Titulek: RE: RE: Rozlišení a digitální fotoaparát |
Zjednodušeně lze říci, že kvalita vstupních informací pixel závisí na samotném procesu při vzniku snímku a příliš nesouvisí s výsledným tiskovým rastrem ve smyslu prosté násobilky.
Co se týká Vašeho dotazu na digitální fotoaparát 6 megapixel, tak pokud ten bude snímat jediným snímkem všechny barvy RGB, pak reálné fyzické rozlišení je jen 1/3 udávaného rozlišení, protože v celkovém počtu jsou zahrnuty 2 milióny pro červenou, 2 milióny pro zelenou a 2 milióny pro modrou barvu (dle konstrukce CCD) - a jak známo - plnohodnotná barevná pixela musí obsahovat všechny 3 barevné složky. Výsledný obraz se ovšem sloučí více či méně důmyslným softwarem na základě sousedících pixel, a tedy dojde k interpolaci. Obrázek pak v konečné podobě má při 24 bitech pixelové hloubky zhruba 18 MB, zatímco hrubý nezpracovaný obraz má pouze 6 miliónů. Z těchto důvodů výrobci kvalitních digitálních fotoaparátů nabízejí dva expoziční módy: multi-shot s postupnou separací barev pro předlohy, které jsou v klidu; a 1-shot pro pohyb se zmíněnou interpolací (ale i v módu 1-shot existují řešení, které např. při snímku jemně rozechvějí CCD, aby se zabránilo moaré a dalším nežádoucím efektů, které by jinak mozaikový filtr CCD vykazoval). To je otázka však dražších digitálních kazet, které stojí od 600 000,- Kč výše.
Jiří Stupka
|
Odpovědět
| Od: Martin Rybák |
| Datum: 19. 08. 2001 17:05 |
| Titulek: Co vidí oko? |
Trochu mě zarazilo přirovnání bodu a tenisáku na vzdálenost 10 m. Počítáno z hlavy to jsou spíše 3 mm. Nutno ale dodat, že rozlišení oka se výrazně mění s kontrastem a celkovým osvětlením. Navíc oči máme dvě a stále se pohybují, takže mozek syntetizuje obraz velmi složitým způsobem. Proto i u fotografií, které obsahují detaily měnší než je teoretická mez (např. z velkoformátových přístrojů), máme často pocit mnohem lepší ostrosti, než by odpovídalo teoretickému výpočtu.
Druhou připomínkou je souvislost hustoty tiskových rastrů, rozlišením v počtech bodů (dpi) a rozlišením počtu čar na milimetr nebo palec, které okem rozpoznáme. To bych se rád dozvěděl, a to jak pro pravidelné tiskové rastry, tak pro stochastické rastry, které používá např. PhotoRet. <p>Díky za pěkný článek |
Odpovědět
| Od: Vasek |
| Datum: 14. 08. 2001 10:47 |
| Titulek: Co je to bod? |
Este jedno mi neni jasne (sem rekl ze nejsem grafik). Co je to bod? Tiskarna nema 16mil barev, ale treba 3 nebo 4, a pak tam pocitam nejak frkne ty tecky vedle sebe a me se z dalky zda ze je to jedna barva. Ale pocitam ze to nebude barevnej ctverecek, ale nejakej rastr? No a kdyz pak se uvadi rozliseni tiskarny, uvadi se rozliseni toho rastru (jednotlivych zakladnich barev), nebo celkove uz tech (namichanych) barevnych bodu. Kdybych jenom ksakru vedel, jak tomy vsemu vy guruove rikate;-) |
Odpovědět
| Od: Vasek |
| Datum: 14. 08. 2001 9:42 |
| Titulek: uz se tesim na priste |
...coby neprofesional doufam ze nezapomenete i na "obycejne tiskarny". Kdyz chci tisknout barevnou fotografii a barevna inkoustova tiskarna umi treba 300dpi, napadlo by me nascanovat obrazek taky v 300dpi. To je ale zbytecny, ze ano. Ale jaky rozliseni teda volit? Kolik?
Jo ma s tim co delat PhotoRET? Nekde jsem zaslechl ze si to voli optimalni rozliseni samo? Nikde jsem totiz nanasel, jak si ho nastavit.
A nebo si misto PhotoRet muzu vybrat rozliseni 600x1200. Je to lepsi nebo horsi nez PhotoRet?
A proc porad digitalni fotka vypada hur nez obycejna, i kdyz jak rikate od 300dpi oko nic nepozna? Mam je vedle sebe v albu, da se na to koukat, ale poznat to je.
Uz se moc tesim, ze mi to nekdo konecne vysvetli. Uz jsem se chystal s tim nekoho otravovat.
Diky. V. |
Odpovědět
| Od: Michal Kubeček |
| Datum: 14. 08. 2001 10:27 |
| Titulek: RE: uz se tesim na priste |
PhotoRET je technologie, která zvyšuje kvalitu tisku tím, že si "domýšlí" detaily. Například u šikmé čáry do výsledných "schodů" přidává menší body a tím je vyhlazuje. Obrázek v 300dpi s PhotoRET by měl vypadat lépe než 300dpi bez PhotoRET, ale hůř než 600dpi bez PhotoRET.
Odpověď na otázku, proč digitální fotka vypadá hůř než obyčejná, může být ve věrnosti zobrazení barev. Nebo může být problém v tom, že oku se zdá přirozeným způsobem rozmlžená klasická fotografie lepší než ostré body na vytištěné digitální fotografii. Když si na 21" monitoru počítače zobrazíte fotografii v rozlišení odpovídajícím normě PAL (na celou obrazovku), bude vypadat subjektivně hůř než na stejně velké televizi, ačkoli objektivně bude obraz na monitoru přesnější. |
Odpovědět
| Od: designer |
| Datum: 14. 08. 2001 15:34 |
| Titulek: moje praxe... |
Kdyz delam nejaky navrhy a vyjizdim to na barevnou laserovku, delam obrazky na rozliseni 72 dpi (prace s nimi je bleskova) a pak v quarku je zmensuji na 30-40 %... |
Odpovědět
| Od: kaja |
| Datum: 07. 11. 2006 17:47 |
| Titulek: RE: moje praxe... |
jbhbbn |
Odpovědět
| Od: Patrik Malina |
| Datum: 14. 08. 2001 8:47 |
| Titulek: Od lpi k dpi |
V jinak dobrém článku může, domnívám se, začátečníka zaskočit poměrně přímočarý přechod od jednotky lpi (řádky na palec) k jednotce dpi (body na palec)v cca sedmém odstavci. Myslím, že tento mechanismus mohl autor osvětlit kratičkou zmínkou.
|
Odpovědět
| |
|  |
|
reklama:
|
|
|
|
reklama:
|
|
|
|
Novinky v polygrafii:
|
|
| |
Canon imagePROGRAF iPF8300: více barev ve velkém formátu
Společnost Canon obměnila svoji řadu profesionálních velkoformátových tiskáren imagePROGRAF a přinesla zde několik zásadních zlepšení oproti předešlé generaci. Přehled nových vlastností a zejména pak výsledky řady testů a souhrn praktických postřehů spojených s danou tiskárnou přinášíme v této obsáhlé recenzi.
DTP Tools Active Tables: výpočty a tabulkový procesor v InDesignu
Zpracováváte v dokumentech InDesignu často výsledky výpočtů spojených s tabulkami či normálně strukturovaným textem? V takovém případě by vás mohl zaujmout nový plugin InDesignu z dílny společnosti DTP Tools, dovolující přeměnit InDesign (CS4/CS5) na tabulkový procesor či kalkulačku. Více podrobnosti o daném produktu (resp. jeho aktuální betaverzi) přinášíme v tomto článku.
Xerox nabídne inkjetový systém s vysokou rychlostí tisku
Společnost Xerox předvedla na letošním největším veletrhu tiskového průmyslu IPEX 2010 výkonnost svých kontinuálních produkčních řešení, která využívají vysokorychlostní technologii produkčního inkoustového tisku. Nový systém dokáže tisknout až 2 miliardy inkoustových bodů za sekundu, díky čemuž může nabídnout velmi vysokou reálnou rychlost.
Předplatitelé tištěných časopisů možná budou dostávat verzi pro iPad zdarma
Potíž s periodiky vycházejícími na iPadu byla až donedávna v tom, že tyto edice vycházely dost draho, především se nenabízely žádné výhody pro předplatitele a cena elektronických verzí byla stejná jako za papírové vydání na stánku. To se však počalo měnit. Minulý čtvrtek se totiž v App Store objevila aplikace People Magazine, která zvýhodňuje předplatitele tištěné verze, ti ji dostanou zdarma, zatímco ostatní za ni musí zaplatit stejnou částku jako za papírovou verzi. Další podrobnosti se dozvíte v tomto článku.
Archiv zpráv...
| |
|
